Stanování u rybníka

Na víkend 16.6. - 18.6. nás čekal výlet, na který jsme se moc těšili. Jeli jsme stanovat do Mimoně k rybníku bratrance naší tety Marcely. Ve čtvrtek nám teta odvezla spacáky, stany a naše oblečení k rybníku a v pátek jsme přišli dříve že školy abychom všechno stihli. Doma jsme si udělali svačinu a dobalovali zbytek věcí. Ve 13:47 jsme se vydali na vlak a tam jsme měli sraz s tetou Sylvou která s námi taky jela. Po cestě trošičku pršelo, ale vůbec nám to nevadilo. Cca ve 14:25 jsme přijeli do Liberce a měli jsme mít 5 minut na přestup. Čekali jsme na nástupišti, že kterého nám měl jet vlak do Mimoně. Vlak měl chvíli zpoždění, ale mohlo nám to být jedno. Vlak, co přijel byl tak moc plný, že jsme čekali na další. Sice to byl vlak, který zastavoval na každé zastávce, ale lepší než se mačkat v plném vlaku.
V 15:00 nám jel vlak. Po cca hodině a půl jsme dorazili do Mimoně. Jupí. Z Mimoně jsme šli po svých k našemu cíli. Do půl hodiny jsme byli u rybníka. Vyndali jsme si spacáky, stany a tašky s oblečením ven z auta a pustili se do stavění stanů. Já s tetou Marcelou jeli do obchodu pro pečivo a nějaké dobroty. Když jsme se vrátili, pomohli jsme ostatním postavit zbytek stanů. Po chvilce bylo hotovo a mohli jsme jít k ohništi. K večeři jsme měli vuřty a hermelín. Bylo to výborné.
Druhý den ráno jsme se nasnídali, vyčistili si zuby, sbalili si svačinu a vyrazili jsme na Ralsko. Celou dobu nám krásně svítilo sluníčko a po chvilce začalo pršet a byla i bouřka, ale nás nic nezastaví! Ten kopec byl fuška a dal nám všem zabrat, ale za ten výhled to rozhodně stálo. Po cestě zpátky dolů jsme museli hodně pomalu, protože kameny moc klouzaly, ale to jsme taky zvládli. Kolem půl 3 jsme se vrátili k rybníku a už jsme jenom odpočívali, opekli vuřty a čekali na tetu Marcelu, až přiveze maso, které nám naložila teta Verunka, která s námi nemohla bohužel jet. Rozdělali jsme oheň, přijela teta Máca s masem a ono začalo pršet. Dokonce padali i kroupy a zase byla bouřka. Rychle jsme utekli pod střechu. Po chvilce to přešlo a my šli zase rozdělat oheň. Chvíli nám to trvalo, ale opět jsme to zvládli. Udělali jsme si maso, najedli se a pak si už jen povídali. Po zdolání Ralska jsme byli všichni vyčerpaní a šli jsme brzy spát. Poslední den jsme ráno vstali, najedli se, vyčistili si zuby a šli jsme balit, čistit a skládat stany. Když jsme měli složeno, sbalili jsme zbytek věcí a uklidili bordel co po nás zůstal. Krásně nám svítilo sluníčko tak jsme se rozhodli jít na Juliinu vyhlídku. Po tom zdolání Ralska jsme se báli, že to bude další krpál. Na Julince jsme byli do půl hodiny, vyfotili jsme se a šli na oběd do Dřevěnky v Mimoni. Teta Marcela odvezla jednu várku a my velcí jsme jim šli naproti, pak pro máš samozřejmě přijela také. V restauraci jsme čekali docela dlouho, ale stálo to za to. Všichni jsme si moc pochutnali. Mezitím přijel strejda od tety Marcely a zpátky domů jsme jeli autem. Po obědě jsme se stavili na zmrzlině, která byla taky moc výborná a hurá domů.
Moc děkujeme tetám za krásný zážitek a moc jsme si to všichni užili.